Jdi na obsah Jdi na menu
 


Turistika v okolí

 Krása vinic rozprostírající se kolem obce a půvab sklípků ve Vás zanechá nezapomenutelný zážitek při návštěvě Blatnice pod Svatým Antonínkem.

 

Kaple Svatého Antonína

Antonínský kopecBlatnická hora nebo též Svatý Antonínek (350 m n. m.) je kopcovitý výběžek Bílých Karpat, na kterém se nachází významné římskokatolické poutní místo – poutní kaple sv. Antonína Paduánského

 

800px-kaple_sv._antonina_paduanskeho_od_vychodu.jpg

 

Strážnická vinařská cyklostezka

Popis:

Viniční hory této oblasti se od ostatních moravských vinic odlišují tím, že leží na svazích Bílých Karpat a velký počet vinic je vysázen na těžkých půdách vzniklých na zdejších jílech. Jsou to půdy zadržující vodu a réva na nich čerpá výživu i v suchých létech. Je to v první řadě oblast bílých vín, i když se zde pěstují v menší míře odrůdy modré, které dávají tvrdá červená vína. Starobylé město Strážnice bylo největším vinařských městem v severnější části jihovýchodní Moravy a významným střediskem obchodu s vínem. Druhým velkým vinařským střediskem oblasti byla vždy Blatnice pod Sv. Antonínkem. Celá oblast je známá svými bohatými folklórními tradicemi, do velké míry spojenými s vínem.

Průběh trasy:

Uherský Ostroh  Veselí nad Moravou  Vnorovy  Strážnice  Bzenec  Petrov  Radějov  Tvarožná Lhota  Kněždub Hroznová Lhota  Lipov  Louka  Blatnička  Hluk  Boršice u Blatnice  Blatnice pod Sv. Antonínkem  Ostrožská Lhota

Charakteristika tras

Převážně rovinatá trasa se zvedá pouze v podhůří Bílých Karpat a v několika úsecích Hluckou pahorkatinou.

Délka: 101 kilometrů
Povrchy: 80 % silnice 3. třídy, 20% zpevněné nebo travnaté polní cesty
Max. převýšení: 150 m
Sjízdnost: Většina trasy je sjízdná po celý rok, travnaté a nezpevněné cesty jsou za mokra přístupné pouze horském kole
Značení: Barvou Strážnické vinařské stezky je modř podrovnávek průčelí lisoven a búd 
Nástupní místa: Bzenec, Strážnice, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou

Zajímavá místa Strážnické vinařské stezky

Strážnice

Město Strážnice se spoustou památek. Jmenujme židovský hřbitov, novorenesanční zámek s expozicemi, kostel Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Martina. Za návštěvu rozhodně stojí Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy - skanzen lidových staveb, kde je i "vinařská vesnička" postavená z vinohradnických staveb z celého Slovácka.

Tvarožná Lhota

Obec Tvarožná Lhota, kde je muzeum oskeruší a areál na kopci Travičná s rozhlednou, salaší, malým muzeem kopaničářských roubených staveb, ekologickou naučnou stezkou a arboretem.

Blatnice pod sv. Antonínkem

Vinařská obec Blatnice pod sv. Antonínkem s památkovou rezervací přízemních lisoven a vinných sklepů v trati Stará hora. V obci stojí kostel sv. Ondřeje s oltářním obrazem světce od malíře Joži Úprky a na kopci Svatého Antonína stojí poutní kaple sv. Antonína z roku 1668. V Blatnici se zeptejte na víno Blatnický Roháč, směs Sylvánského zeleného a Rulandského bílého. Toto známkové víno proslavilo obec v roce 1890, kdy obdrželo zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži.

Petrov

Obec Petrov - památkově chráněný areál vinných sklepů Plže.

Veselí nad Moravou

Veselí nad Moravou, město s bohatou historií a spoustou památek. Můžete zde navštívit původně renesanční zámek, který byl v 19. stol. empírově přestavěn a v jeho okolí byl vysázen anglický park s exotickými dřevinami. Na řece Moravě stojí vodní elektrárna ze začátku 20. století s původním zařízením. Elektrárna je technickou památkou.

Bzenec

Bzenec, vinařská obec, kterou proslavilo známkové víno Bzenecká lipka, kupáž Ryzlinků rýnských z viničních tratí z Bzence. Ve městě je Městské muzeum s expozicemi představujícími historii města, tradice a samozřejmě vinařství. Muzeum je v prvním patře budovy knihovny v ulici Krále Vladislava. Ve třech místnostech zde byly nainstalovány sbírky původního muzejního spolku, které jsou doplněny i o nové exponáty z posledních let.

Velká Javořina (slovensky Veľká Javorina) je se svými 970 m nejvyšší horou Bílých Karpat. Vrcholem hory prochází hranice mezi Českou a Slovenskou republikou, proto se na tomto místě již od 19. století konají setkání Čechů a Slováků. V roce 1945 se na Holubyho chatě pod vrcholem na slovenské straně konal první sjezd česko-slovenské vzájemnosti. V roce 1990 se vrcholu sešly vlády obou republik, aby zde odhalily památník vzájemnosti. Od této doby se zde pravidelně v letním období konají slavnosti s folklórním programem. Vždy poslední neděli v červenci se na vrcholové louce konají Slavnosti bratrství Slováků a Čechů, které mají dlouholetou tradici. Pod širým nebem zde účinkují soubory a skupiny z obou stran Bílých Karpat.

Pár stovek metrů pod vrcholem Velké Javořiny stojí Holubyho chata. Její budova pochází z roku 1924, byla postavena především z iniciativy moravských turistů a skautů a nese jméno evangelického faráře a botanika z nedaleké Lubiny – Josefa Ľudovíta Holubyho. Nejčastějšími hosty Holubyho chaty bývají lyžaři. V zimě se totiž jihovýchodní svahy Velké Javořiny proměňují v jedno z největších skicenter západního Slovenska. K dispozici mají milovníci sjezdového lyžování jeden delší (730 m) a tři kratší vleky (200–300 m).

Na vrcholu se také nachází vysílač, který měří asi 135 m. Velká Javořina je součástí Národní přírodní rezervace. Od roku 2008 byl na Javořině vyhlášen prales, tudíž je zde zakázán jakýkoli zásah do lesního porostu.